Bányai Evangélikus Egyházkerület jegyzőkönyvei 1861–1874 (szlovák)

1864

\ 6 12. Yzhledem na 15 punkt peštbudinský seniorát oznamuje, že ackoli v tomze punkté obsažená stížnost konventu do povahy vzatá a generálnímu shromaŽdéní pro odpomozeni predložená býti méla,však že pro krátkosť času povážená nebyla, — téŽe stížnosti znovu a to tím více odpomoci Želá, cím více se tím jesté zvétšuje, že podlé naŕízení vys. náinéstníctví č. 28,071 b. r. predtím již za autononmí uznaná a proto baňsk. okolí právomocnosti vtelená slovenská cirkev pestanská co taková v pochybnosť se bére, a ponévádž s prodléváním této záležitosti hmotne i duchovné již i posavád zmĺtaná cirkev i s jejím jmením vnebezpečenství postavena jest ahyne. Dištr. konvent stížnosti této vnové se ujimá a gener. shromaždéni k odstránení pŕednésti se stroji, což aby se čím dŕívé docíliti mohlo, vysílají se p. p. Frant. Kubínyi sen. doz. Mich. Láng senior, Kol. Szontágh, Stet'. Grörgei a Peter Büsbach k sestavení dátek a kvyliotovení prípisu, který jakožto návrh, vyslancum na gener. konvent doručen býti má. 13. Die 17-ho punktu povoluje vys. uh. kr. náinéstníctví cirkvím balajtské, bömischRothvasser, Časlava, F. A. Csécse, Feldkirch, ť. Lövő, Gabloncz, N. Gürcz, Lintbach, Lipthal, N. Torna, N. Vázsony a novo lehotské cirkvi, príspevky sbírati. pŕ edsednictvím již sdélená kr. naŕizeni, véŕicích účasti se odporaučejí. 14. Na 18-tý punkt oznámeno, že néjen dúst. superintendcncie Uherská a Sedmohradska, ale i videnská reform, superintendencie sve zápisnice doposlaly. Doposlání takové na vzájem i na budaucnost se ustanovuje spolu i zprávodajného dištr. výboru mínka se pŕijímá, die níž tak jalco to pŕeddunajského okolí reform, superintendencie účinila

, na konci zápisnici

, seznam predmetu má se pfipojiti. 15. Na 22-hý punkt : novohradský senior p. Ondr. Stelilo, pŕednésl die naŕučeni svúj predbežný návrh z ohledu diaspóry na základe dátek jemu doposlaných. Ctyry takové okresy vynikají prý, kteréby knéžského zaopatrení potrebovali : tekovská, segedinská

, samsonházská a banátská[diaspora. Oznamuje, že co do první, ješté zevrubnejší zprávy doéekati se mají;segedinský a tekovský okres, tečhže cirkvi knéžimi zaopatriti se mají aspoíí 200 zlatovým čestným platení; banátský okres již proto pozornosti dištriktuodporaučí, ponévádž zdé jako surné potrebné,"tak i nejsnadnéji jestit k vyvedení spasitedlný ten náméŕ. V 72 obcích totižto, do 2400 duší jsau bez náboženského potešení; zpravodajce pri tom v poťahu stojí s požehnaným spolkem Gustáva Adolfa, jehožto feditely listovné ubezpččen jest, že se odtucl k tomu cíli ročité 5—600 zl. obétovati má, k čemu ješté 200 zl príspčvek od banátského senioratu ve výhledé jest. Konvent uznává p. seniora vtomto smeru obezretnau účinlivost spojenau s prospešnými výsledky

; za velkodušnost horlivémá u víre spolku Gustava Adolfa v zápisnici svau vdéčnost vyslovuje; a zkausiv né jeu vdéčnost senioratu banátského skrze p. seniora živau rečí vyjadrenau ale spolu i ten slyb, že výš zpomenutými 200 zl. pŕispívati chce ; a ponévádž konéčné i od opatrovny pomoc k očekávaní jest : banátské diaspóry zaopatrení stéhujícím se knézem ustanovil, jehožto hlavní šidlo a okres úcinkování páni seniorové novohradský a banátský vyznačiti mají, po čemž pán Superintendent takové ho knéze vystrojeni a uvedení usporádá. Dne 4. Augusta v d r ž e n i konventu pokračov á n o. 16. Na 13 -tý punkt loňské zápisnici

: z ohledu p. Ondr. Solcz-a královčanského knéze a bývalé jeho filiálni cirkvi žibritovské — strany dávné sporní otázky, co do vynáhrady platu farského, jeden z členú b. r. 10. Januára cílem prátelského porovnání vyslané deputatii p. Jan Breznyik gymn. správce (ponévádž pro obtižnosti počtové potrebné písemnosti nedošly) ústné oznamuje nasledujíci : Roku 1856-ho započatému odlácéní Žibritova, — Královce co matka cirkev neodporovala, jestli dosavádní její filia náhradu knézem žádanau zapraví. Táto však se zdráhala, následkem čeho véc pred zvolenský seniorát se dostala, kde se tá protikánonní a neobyčejná zásada vyslovuje, že filía od matky církve odlauéiti se múže bez toho, žeby vokatoriální ujmu farárovi nahraditi povinná byla. Knéz se k vícerakým právomocnostém utíká, ale pro protivné zrnínéní se seniorátu vždycky bezvýsledné. Toto se i vtedy stalo, kdyŽ r 1857. 140 zl. ročité náhrady • reposicíonálním právem vymoci sobé hodlal. Seniorát síce vyslovil , že vokator em zabezpéčené duchodky uménšovati neni svobodno

; ale vsak náhradu místo Žibritova, s Královcem i spolu